Od roku 2005 jsem pracoval jako kurátor pro mládež v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí Úřadu městské části Praha 4, od roku 2015 jako metodik sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu hlavního města Prahy a od roku 2021 do roku 2023 jsem na stejném pracovišti zastával pozici vedoucího oddělení rodiny a sociální práce zabývající se agendami sociálně-právní ochrany dětí, sociální práce s dospělými, veřejného opatrovnictví a rodinné politiky.

Od roku 2023 po odchodu z MHMP jsem OSVČ v oblasti osobnostního rozvoje a vzdělávání sociálních pracovníků, transformace služeb v sociální oblasti, řízení kvality, facilitace změnových procesů a problematiky ESG (enviromentální a sociální udržitelnosti firem). Spolupracuji dále s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR jako lektor Institutu vzdělávání a publikuji v časopisech Sociální služby a Sociální pracovník.

Jsem odborníkem Institutu pro veřejnou správu MV ČR pro zkoušky odborné způsobilosti při sociálně-právní ochraně dětí, sociálních službách a veřejném opatrovnictví a v rámci příprav úředníků na tyto zkoušky.

Jsem členem profesních spolků sdružujících sociální pracovníky, podílím se na vzniku „profesního zákona“ (zákona o sociálních pracovnících) a jsem jedním ze zástupců České republiky ve skupině European Guardienship Network (mapující a rozvíjející způsoby sociální práce a doprovázení nezletilých cizinců bez doprovodu).

Po celou dobu mého studia jsem považovala za nezbytné mít teoretické znalosti doplněné také o praktické zkušenosti z daného oboru, a proto jsem nejprve jako dobrovolník, a následně také již jako zaměstnanec, začala pracovat například pro tehdejší MCSSP Praha – dnešní Centrum sociálních služeb Praha, a to jako sociální pracovnice v jimi zřízeném azylovém domě pro muže bez přístřeší (v letech 2002-2004).

Zřejmě již tehdy jsem si začala uvědomovat, že cílovou skupinou, ke které se bych se ráda směřovala, budou zejména děti, dospívající a mladí dospělí. Proto jsem začala pracovat v rámci tehdy zřízené krizové linky specificky zaměřené pro děti na útěku – jednalo se o linku krizové pomoci realizovanou pod projektem Linky bezpečí, na které jsem cca po 2 letech začala také pracovat (vše v letech 2003-2009). Zde jsem absolvovala svůj první výcvik v rámci krizové intervence zaměřený na telefonickou formu poskytování této pomoci.

Po odchodu z azylového domu pro muže bez přístřeší jsem při práci pro Linku bezpečí a v rámci mého probíhajícího studia začala souběžně pracovat v rámci MČ Praha 5 jako kurátorka pro děti a mládež. Posléze se mi tato agenda rozšířila o záležitosti týkající se „dětí cizinců“ – tj. děti, které se na území ČR dostaly bez doprovodu svých zákonných zástupců či jiných pečovatelů a souběžně s tímto jsem řešila také agendu přestupků a aktivní účast v rámci protidrogové komise dané městské části (vše v letech 2006-2010).

Následně jsem na tři roky (tj. v letech 2010-2013) odešla na rodičovskou dovolenou a po jejím ukončení jsem jako sociální pracovnice nastoupila do DOZP na Praze 4 (2013-2014) a po roce jsem přešla na Úřad vlády ČR jako dotační pracovnice programu pro osoby se zdravotním znevýhodněním (2014-2016). Souběžně jsem začala částečně také pracovat pro jedno z rodinných a komunitních center na Praze 3, kam jsem definitivně, po ukončení práce pro Úřad vlády ČR v roce 2016, nastoupila a opět jsem se tak vrátila k vlastní sociální práci, a to jako terénní sociální pracovnice a pracovnice sociálně právní poradny a rodinné poradenské linky (vše v letech 2014-2024). Od roku 2022 pracuji také pro jednu z pražských krizových linek, kde vyjma telefonické krizové intervence poskytuji rovněž krizovou intervenci v rámci jimi zajišťovaného chatového a e-mailového poradenství. Pro oba tyto druhy poskytované krizové intervence jsem rovněž prošla certifikovaným výcvikem. V současné době domlouvám svoji budoucí aktivní účast v rámci lektorské činnosti dané linky důvěry.